Andrias na letním setkání UNCE

Spolek Andrias zanechal svou stopu i na letním setkání programu UNCE Příroda a kultura: Historické, kulturní a biologické koncepce lidské přirozenosti 12. 6. 2020. S přednáškou na téma Kulturní makroevoluce: Třídění z hlediska stability jako základní kámen vývoje kultury ve velkém časovém a prostorovém měřítku vystoupil Jan Toman, krypticky pojmenovaný příspěvek s názvem Využití dvou metod teleportace k přemísťování na krátké, střední a dlouhé vzdálenosti přednesl Jaroslav Flegr.

Nová kniha o evoluci

S podporou spolku Andrias, Grantové agentury Univerzity Karlovy (GAUK projekt č. 578416) a programu Univerzitní výzkumná centra UK č. 204056 dnes u nakladatelství Academia vychází nová kniha Jana Tomana Evoluce3: Evoluční trendy, evolvabilita a teorie zamrzlé evoluce.

Bohatá společenstva rostlin, zvířat, hub i mikrobů jsou pro nás čímsi samozřejmým. Jak je ale možné, že se komplexnější organismy vyvinuly až bezmála tři miliardy let po vzniku života? Zvyšuje se snad v průběhu času složitost organismů, a pokud ano, jaká pravidla při tom evoluce sleduje? Lze to všechno nějak skloubit s pozorováním, že část evolučních linií v průběhu času „zamrzá“ a snižuje tak svou proměnlivost?

Právě těmto otázkám se věnuje nová publikace Jana Tomana z Katedry filosofie a dějin přírodních věd. V knize se vydáme na jízdu divokými vodami moderní evoluční biologie. První část publikace shrnuje problematiku evolučních trendů. Kromě „kacířské“ otázky, zda nemůže být evoluce do jisté míry směrovaná, se zabývá také důkazy pro různé evoluční trendy velkého rozsahu. V druhé části autor ukazuje, že evoluční biologie rozhodně není mrtvou uzavřenou vědou. Jedním ze středobodů moderních evolučních úvah se přitom stala myšlenka, že se nevyvíjí pouze organismy samotné, ale také procesy, které na základě jejich dřívější evoluční zkušenosti usměrňují další možné proměny. Jinými slovy, že dochází k evoluci evolvability. V třetí a poslední části se kniha věnuje „tuzemské“ teorii zamrzlé evoluce, která umožňuje v souladu s bádáním na poli evoluce evolvability vysvětlit postupné snižování proměnlivosti velké části evolučních linií. Právě tento fenomén přitom může vést k řadě záhadných evolučních trendů včetně zvyšování nejvyšší dosažené úrovně komplexity pozemských organismů.

Nová antologie představuje fantastický svět astrobiologie

Julie Nováková z Laboratoře evoluční biologie na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK nedávno dokončila projekt vskutku evropského významu. Pod hlavičkou Evropského astrobiologického institutu sestavila antologii sci-fi povídek věnovaných možnostem života mimo Zemi doplněných o populárně-vědecký komentář. Navštívili jste nás na přednášce Základy astrobiologie nebo souvisejícím semináři? Zajímáte se o možnosti života mimo naší planetu? A umíte anglicky? Potom neváhejte a stahujte!

Přednáška na Šamánkových Poděbradech

Hned z kraje roku 2020 zazářil Andrias na 33. ročníku kardiologické konference Šamánkovy Poděbrady. Devátého ledna zde přednášel Honza Toman na téma „Jak rozumět evoluci“, přičemž se dotkl rozdílů mezi lékařským a evolučně-biologickým pohledem na člověka a různých způsobů, jak může evoluční biologie lidskou medicínu obohatit.

Andrias na PTNCE

Několik členů spolku Andrias se koncem září účastnilo pražské konference PTNCE neboli Polské společnosti pro vědy o člověku a evoluci. Kromě spousty zajímavých přednášek a posterů si můžeme na svůj účet zapsat i zvláštní ocenění – Martin Hůla se umístil v soutěži o nejlepší studentskou přednášku. Gratulujeme!

Přednáška na Pátečnících

Tento pátek vystoupí na cyklu popularizačních přednášek Pátečníci s podporou spolku Andrias Jan Toman. Přednáška bude pojednávat o Vymírání a jejich roli v evoluci.

Přednáška proběhne 12. 7. od 17:00 ve Viničné 7. Vzhledem k možným rekonstrukcím upřesní organizátoři přednáškovou místnost na místě.

Všichni zájemci o vědu jsou srdečně zváni!

Andrias OPĚT na Pražské muzejní noci při Hrdličkově muzeu člověka!

Stejně jako v minulých letech, i letos se naši členové zúčastní přednáškového cyklu při Hrdličkově muzeu člověka na Pražské muzejní noci 8. 6. 2019.

Výstavy

Natalie Perkof – Je to o člověku

Pátá výstava z cyklu site-specifických výstav s názvem Je to o člověku. Autorkou je umělkyně Natalie Perkof.

Doprovodné akce

První pomoc – projekt „Pomozte zachránit život“ (přízemí vlevo)

V rámci stanoviště si zájemci mohou vyzkoušet resuscitaci, jak řešit stavy bezvědomí a kontrolovat dýchání a mnoho dalšího. Odborní lektoři rovněž rádi zodpoví jakékoliv dotazy, které návštěvníci budou mít.

čas: 19:00 – 01:00

organizátor: /www.prvnipomocprfuk.eu/

Zpátky do budoucnosti 3 – cyklus přednášek v učebně Fotochemie (přízemí vlevo)

Pásmo přednášek nabízí futuristická témata jako astrobiologie – živočichové v extrémních podmínkách i ve vesmíru, budoucí filosofie ve třetím tisíciletí a pojednání o mýtech o ateismu a náboženství.

čas: 19:00 – 00:50

organizátor: PokusniKralici.cz, Andrias z. s., Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice

Mgr. Jan Toman: Extremofilové známí i neznámí (učebna Fotochemie, přízemí vlevo)

Podledovcová jezera, nitra horkých vývěrů, kyselinové koupele i vysoké dávky záření. Všechny tyto extrémy dokáží pozemské organismy vydržet. Čím se ale milovníci extrémů vyznačují? A neskrývají náhodou i celé dosud neobjevené hluboké evoluční linie?

čas: 19:00 – 20:20

Mgr. Lenka Příplatová: Ryba na orbitě (učebna Fotochemie, přízemí vlevo)

Všichni známe Lajku, prvního psa na orbitě. Zvířat se do vesmíru dostalo ale víc, první lidstvem vyslané organismy překročily hranice vesmírného prostoru v roce 1947. Víte, že mezi nedobrovolnými kosmonauty byly i ryby nebo nepříliš nadšená kočka?

čas: 20:30 – 21:50

Mgr. Michaela Košová: Nová filozofia tretieho tisíciročia – Experimentálna filozofia (učebna Fotochemie, přízemí vlevo)

Predstavíme odbor filozofie využívajúci výskumné metódy na mapovanie, jak rôzne filozofické problémy vnímajú laici z verejnosti. Prostredníctvom predstavenia konkrétnych štúdií si ukážeme, akým spôsobom prístup otvára pevne uzamknutú myseľ filozofov.

čas: 22:00 – 23:20

Mgr. Robin Kopecký: 50 odstínů mýtů o ateismu a náboženství (učebna Fotochemie, přízemí vlevo)

Představíme výzkum Laboratoře evoluční biologie prof. Flegra zabývající se tím, jak nadpřirozená přesvědčení nebo jejich absence ovlivňují lidský život. Pokusíme se vyvrátit často tradované mýty ohledně původu těchto přesvědčení a vlivů na náš život.

čas: 23:30 – 00:50

Detaily na stránkách Pražské muzejní noci.

Díky, Brno!

Chtěli bychom složit nejhlubší poklonu všem příznivcům našeho výzkumu, kteří přišli v sobotu na hvězdárnu a vyčkali v dlouhé řadě. Obrovský zájem nás nesmírně potěšil a značně předčil všechna očekávání.

Otestovali jsme 160 dobrovolníků na toxoplazmózu, 33 dětí se zúčastnilo výzkumu kauzality a obě naše přednášky „Řídí naše životy paraziti?“ i „50 odstínů mýtů o ateismu a náboženství“ byly zaplněny do posledního volného místa (180+50). Velice se omlouváme všem, na které se bohužel nedostalo, a slibujeme, že příště ještě více navýšíme naše počty, abychom skutečně otestovali celé Brno!

Příští jaro na viděnou!

Výjezd do Brna

Příslušníci našeho „toxotýmu“ se tuto sobotu již potřetí vypraví do Brna na hvězdárnu! Akce se koná 6. dubna od 13 do 18 hodin (a je zdarma přístupná všem). Otestovat se můžete na toxoplazmózu a zjistíte svůj Rh faktor. Pro děti (6-17 let) máme nachystaný nový výzkum morálního soudu, jako odměnu obdrží nový odznáček s pokusným králíkem.

V 18 hodin následuje přednáška prof. Flegra „Řídí naše životy paraziti?“ Časový rozpis a podrobnosti zde: https://www.facebook.com/events/262209688045396/