Podpora výzkumu fertility

Spouštíme podporu zajímavých a inovativních studentských vědeckých projektů, které si zaslouží spolehlivé zajištění, ale zatím se jim nedostalo stabilního financování. I vy nyní můžete pomoci s podporou vědy a výzkumu. Jako první máme přihlášený výzkum vlivu latentní toxoplasmózy na lidskou fertilitu. Cílem je vybrat za rok 2017 pro tento projekt celkem 100 tisíc Kč. Postup můžete sledovat zde. Přispět můžete jakoukoli částkou pomocí platební karty (viz tlačítko v pravém bočním panelu) či bankovním příkazem na účet Andriasu 2001182781/2010, variabilní symbol 1701. Do oznámení můžete dát e-mail či telefon pro komunikaci ohledně zaslání potvrzení o daru pro daňový odpočet (nebo se nám můžete kdykoli ozvat na kontaktní e-mail). Níže uvádíme stručný výtah z projektu pro Grantovou agenturu Univerzity Karlovy připravený jako příloha k žádosti o dotaci podávanou ke spolku Andrias. Posudky na projekt si můžete přečíst zde.

Jana Hlaváčová, autorka projektu.

Český název projektu: Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka
Anglický název projektu: Influence of latent toxoplasmosis on fertility in humans
Aktuální řešitel: Bc. Jana Hlaváčová

Anotace
Toxoplasma gondii je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitických prvoků u lidí. Současné studie naznačují, že T. gondii ovlivňuje plodnost hostitele. Ženy s toxoplazmózou častěji podstupují umělé oplodnění. U mužů s toxoplazmózou byla pozorována nižší koncentrace a pohyblivost spermií. T. gondii byla nalezena ve spermatu a reprodukčních orgánech různých živočichů. U několika druhů zvířat byl potvrzen její přenos pohlavní cestou. Tato zjištění vedou k závěru, že má Toxoplasma gondii negativní vliv na reprodukční funkce hostitele.
Cílem tohoto projektu je porovnat problémy s plodností a úspěšnost umělého oplodnění u nakažených a nenakažených jedinců. Také chceme zjistit, zda by mohla být toxoplazmóza pohlavně přenosnou nemocí u lidí. Spoluprací s více pracovišti se na problematiku podíváme jak z klinického tak z vědeckého hlediska a propojíme pohledy parazitologie, evoluční psychologie a reprodukční biologie. Projekt bude navazovat na studium vlivu latentní toxoplazmózy na reprodukční funkce člověka, které na naší fakultě probíhá již několik let.

Cíle řešení projektu
Hlavním cílem tohoto projektu je podrobněji prozkoumat vliv latentní toxoplazmózy na reprodukční funkce u člověka. Vzhledem k tomu, že tato problematika je velmi komplexní, klade si předložený projekt několik dílčích cílů:
1. Porovnat problémy s plodností u nakažených a nenakažených jedinců, prostudovat příčiny problémů s otěhotněním a také důvody, které vedou k umělému oplodnění.
2. Porovnat prevalenci toxoplazmózy u žen, které podstoupily umělé oplodnění s prevalencí u žen, které otěhotněly přirozenou cestou.
3. Porovnat úspěšnost léčby a umělého oplodnění u nakažených a nenakažených žen.
4. Porovnat prevalenci toxoplazmózy v páru. Zjistit, zda jsou častěji nakažení oba jedinci z páru nebo je nakažený jen jeden z nich.
5. Porovnat prevalenci toxoplazmózy u mužů s problémy s plodností s prevalencí u mužů bez problémů.
6. Zjistit, jaký má T. gondii vliv na koncentraci pohyblivých a nepohyblivých spermií u mužů.
7. Porovnat vliv toxoplazmózy na plodnost v závislosti na RhD genotypu.
8. Spoluprací s různými pracovišti propojit znalosti více vědních oborů a podívat se na studovanou problematiku jak z klinického tak z vědeckého hlediska.

Způsob řešení
Projekt bude řešen formou prospektivních studií. Budeme spolupracovat s Gynekologicko-porodnickou klinikou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a dalšími pracovišti. Všechna data se budou zpracovávat v anonymizované podobě. Níže jsou podrobněji popsány jednotlivé části projektu.

1. Prospektivní studie
a. Studie případů a kontrol I.
Ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze budeme porovnávat prevalenci toxoplazmózy u žen, které navštíví centrum asistované reprodukce (CAR) s problémem s otěhotněním, s prevalencí u žen, které otěhotněly přirozenou cestou. Kontroly budou vybírány současně se sběrem vzorků v CAR, podle věku, bydliště a počtu předešlých gravidit a s jejich výběrem bude pomáhat Ing. Drahomíra Springer, Ph.D. z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky (ÚLBLD) z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle zadaných parametrů dohledá kontrolní skupinu a předá nám anonymní séra. Kontrolní soubor bude vybírat ze souboru žen, které podstoupí screening na onemocnění štítné žlázy v 1. trimestru těhotenství a podepíší informovaný souhlas s možností využití jejich zamražených sér pro další vědecké účely.
b. Ve spolupráci s výše zmíněnou klinikou vytvoříme skupinu všech matek, které navštívily CAR s problémem s otěhotněním a budeme porovnávat úspěch v otěhotnění u Toxoplasma-pozitivních a Toxoplasma-negativních žen. Budeme u nich vyhodnocovat počty pokusů IVF, počty zdravých vajíček, počty odebraných vajíček, počty úspěšně oplodněných vajíček a počty transferovaných embryí.
c. Budeme mít k dispozici spermiogramy mužů, kteří navštívili CAR. Budeme studovat vliv T. gondii na koncentraci pohyblivých a nepohyblivých spermií. Budeme porovnávat koncentrace pohyblivých a nepohyblivých spermií u nakažených a nenakažených mužů s problémy s plodností a také u mužů s normálním spermiogramem.
d. Studie případů a kontrol II.
Budeme porovnávat prevalenci toxoplazmózy u mužů s problémy s plodností s prevalencí u mužů bez problémů. Muže rozdělíme do skupin s normálním spermiogramem a s patologickým a v těchto dvou skupinách prevalenci porovnáme.
e. Budeme studovat možné role pohlavního přenosu T. gondii. Porovnáme prevalenci toxoplazmózy v páru. CAR navštíví týdně přibližně 10 párů s problémem otěhotnět. Budeme zjišťovat, jestli jsou signifikantně častěji nakažení toxoplazmózou oba partneři v páru, než by odpovídalo frekvenci nákazy u mužů a u žen. Páry nám při první návštěvě budou vyplňovat dotazník zaměřený na epidemiologické faktory, který obsahuje otázky týkající se například velikosti bydliště, kontaktu se zahradní půdou, požívání nedostatečně omyté zeleniny nebo vystavení riziku sexuálně přenosných nemocí.
f. Budeme studovat vliv toxoplazmózy na plodnost lidí v závislosti na jejich RhD genotypu. Rozdělíme jedince do skupin podle toho, zda jsou Rh pozitivní homozygoti, Rh pozitivní heterozygoti nebo Rh negativní homozygoti a také podle toho, jestli jsou nebo nejsou nakažení toxoplazmózou, a v těchto skupinách porovnáme anamnézy pacientů, záznamy o IVF a výsledky ze spermiogramů.

Probandi budou zařazeni do prospektivních studií na základě podepsaného informovaného souhlasu, ve kterém budou seznámeni s obecným cílem studie a odsouhlasí možnost testování jejich biologického materiálu.

Prospektivní studie bude časově velmi náročná. Sběr a zpracovávání vzorků krve bude probíhat pravidelně 2-3x týdně a bude se na něm podílet hlavní řešitelka spolu s Bc. Kateřinou Fiuraškovou.
Všechna séra probandů budeme testovat na přítomnost protilátek proti T. gondii v SZÚ ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro toxoplazmózu komplement fixační metodou (KFR) a zároveň budeme stanovovat metodou ELISA protilátky podtřídy IgG a v případě vysokých hladin IgG i protilátky IgM a IgA. Výsledky na toxoplazmózu budeme konzultovat s RNDr. Petrem Kodymem, CSc. z Národní referenční laboratoře v SZÚ. Při podezření na akutní toxoplazmózu v průběhu studie je zajištěná spolupráce s MUDr. Markétou Geleneky z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v Nemocnici Na Bulovce, které budeme přeposílat potenciální pacientky k dalším konzultacím a případné léčbě. Vzhledem k tomu, že ženy zařazené do studie plánují otěhotnět, výsledky testování na toxoplazmózu bude hlavní řešitelka průběžně předávat vedoucímu lékaři CAR maximálně do 2 týdnů od odběru krve.

Vzorky krve na genotypizaci RhD bude testovat pomocí PCR hlavní řešitelka na specializovaném pracovišti pod vedením RNDr. Emanuela Žďárského, CSc. Se zpracováváním dat z lékařské databáze a z epidemiologického dotazníku bude hlavní řešitelce pomáhat Bc. Kateřina Sýkorová.

Asociaci mezi výskytem toxoplazmózy u partnera a partnerky budeme analyzovat pomocí kontingenčních tabulek, přičemž sílu efektu budeme vyjadřovat jako odds ratio. Ostatní výsledky budeme statisticky analyzovat pomocí obecných lineárních modelů, do kterých zahrneme jako kovariáty proměnné, které by mohly ovlivňovat studovanou problematiku (např. věk). V případě, že data nebudou mít normální rozložení, použijeme k testování neparametrické testy (např. parciální Kendallův test, který umožňuje zahrnout v testovaném modelu 3. proměnou, zde kovariátu věk). Hodnocení úspěšnosti otěhotnění bude analyzováno na základě klinických dat. Mohlo by být ovlivněno odlišnou intenzitou snahy párů o dobrý výsledek, nicméně předpokládáme, že dobrovolným navštívením odborného pracoviště se tato intenzita u párů nebude významně lišit.

2. Dotazníková studie
Sběr dat z prospektivní studie je časově náročný. Abychom měli možnost získat nějaké publikovatelné výsledky, případně možnost sepsat první publikaci, již v prvním roce řešení projektu, vytvoříme souběžně se zahájením výše zmíněné prospektivní studie i podrobný anamnestický dotazník a spustíme příslušnou průřezovou studii. Ta bude zaměřená jednak na studium vztahu toxoplazmózy a plodnosti, a jednak na studium možnosti pohlavního přenosu nákazy. Dotazník bude obsahovat např. otázky sledující zdravotní nebo jiné problémy ženy před otěhotněním, jak dlouho se ženy snažily otěhotnět, jestli podstoupily umělé oplodnění a také otázky, které by mohly souviset s pohlavním přenosem, např. počet nechráněných pohlavních styků. Dotazník bude šířen prostřednictvím webové a facebookové stránky „Pokusní králíci“. Tato skupina byla vytvořena členy naší laboratoře a aktuálně zahrnuje více než 13500 dobrovolníků, z nichž asi 2500 bylo v minulosti vyšetřeno na toxoplazmózu. Pro výzkum bude využito prostředí pro studie Qualtrics a vlastní www rozhraní pro sběr anonymních dat. Předpokládáme, že hlavním přínosem dotazníkové metody bude zmapování studované problematiky v krátkém čase na větším souboru dat a že touto metodou odhalíme případné závislosti, které jsou doposud přehlíženy. Na základě předchozích zkušeností očekáváme, že výsledky dotazníkové studie pomohou zkvalitnit i současně běžící prospektivní studie v centru asistované reprodukce.

Časové rozvržení průběhu studie
Při předpokládaném počtu 500 párů zapojených do prospektivní studie bude sběr vzorků probíhat minimálně celý první rok řešení projektu, přičemž rychlost sběru bude záviset na ochotě a spolupráci sestřiček v CARu a párů samotných. Počítáme tedy s tím, že se sběr může prodloužit i do následujícího roku. Během zpracovávání a testování vzorků a zpracovávání záznamů z lékařské databáze vytvoříme výše zmíněný dotazník a zajímavé výsledky budeme publikovat již v prvním roce. V příštích letech budeme mimo výše zmíněného publikovat a prezentovat výsledky z prospektivní studie.

Charakteristika kolektivu: Bc. Jana Hlaváčová je studentkou 2. ročníku magisterského studia oboru Teoretická a evoluční biologie na Katedře filosofie a dějin přírodních věd. Bude koordinátorkou a hlavní řešitelkou projektu. V roce 2015 obhájila bakalářskou práci zaměřenou na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Této problematice se v současné době věnuje ve svém magisterském studiu. V roce 2017 bude obhajovat diplomovou práci a na studovanou problematiku naváže v doktorském studiu.
RNDr. Šárka Kaňková, Ph.D. působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK a zabývá se zejména teoretickou a evoluční psychologií. Více než 10 let se věnuje vlivu latentní toxoplazmózy na průběh gravidity a fitness potomků. Dosud byla autorem 12 impaktovaných publikací (h=9). Bude dohlížet na navrhovaný projekt, bude pomáhat při statistickém zpracování dat a přípravě publikací.
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr CSc. působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK, jeho specializací je teoretická a evoluční biologie, psychologie a parazitologie. Dosud byl hlavním řešitelem nebo garantem více než 25 úspěšných grantových projektů a autorem 129 impaktovaných publikací (h=33). Bude pomáhat při statistickém zpracování dat.
Bc. Kateřina Fiurášková je studentkou 1. ročníku magisterského oboru Zoologie. Ve své bakalářské práci se zabývala vlivem hormonální antikoncepce a steroidních hormonů na partnerské preference žen. V současné době na tuto problematiku navazuje a věnuje se vlivu hormonální antikoncepce na výběr partnera a následnou spokojenost ve vztahu. V navrhovaném projektu se bude podílet především na sběru a zpracování vzorků krve.
Bc. Kateřina Sýkorová je studentkou 3. ročníku magisterského oboru Teoretická a evoluční biologie na Katedře filosofie a dějin přírodních věd a zabývá se vztahem mezi morfologickými znaky a osobností člověka. V navrhovaném projektu se bude podílet především na zpracování záznamů z lékařské databáze a z epidemiologického dotazníku.

Prezentace výsledků
Z tohoto výzkumu by měly vzejít nejméně 3 práce publikované v impaktovaných časopisech. Publikace budou obsahovat číslo, dedikaci a afiliaci projektu GA UK. Členové řešitelského týmu plánují výsledky prezentovat na konferenci České a Slovenské etologické společnosti a také na konferenci „Problémy toxoplazmózy“ konané v SZÚ v Praze.
Výsledky budou také součástí diplomové práce hlavního řešitele Bc. Jany Hlaváčové, v práci bude uvedeno poděkování za podporu GAUK včetně čísla grantového projektu. Zajímavé a již publikované výsledky budou ve spolupráci s Oddělením pro vnější vztahy PřF UK popularizovány ve vhodných mediích.

Vzhledem k důležitosti problematiky plodnosti, která se v současné době týká přibližně 20 % párů, je předpokládána návaznost dalších výzkumů, které budou vycházet z poznatků získaných prostřednictvím tohoto projektu.

Comments

comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *